Poběžovice (Ronsperg)

Městečko, jehož historie sahá až do 14. století. V 15. století zde byl vystavěn rozsáhlý pozdně gotický hrad a městský kostel. Město bylo opevněno hradbami s třemi branami.
Začátkem 16. století byly Poběžovice povýšeny na město, obdržely soudní právo, městský znak a pečeť. V letech 1682 - 1695 byl na místě zaniklého hradu vystavěn raně barokní zámek, až do 20. století byl postupně upravován. Na zámku jako učitel hudby působil mladý Bedřich Smetana.
V roce 1846 kupují Poběžovice s nedalekou Pivoní příslušníci rodu Coudenhove a setrvávají zde až do roku 1945. Doktor filozofie hrabě Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi byl prvním prezidentem Panevropské unie, jejímž byl i duchovním otcem.
Po dlouhá léta zde žili pospolu Němci, Češi a rozsáhlá židovská komunita. Pro židovskou sektu Chasidů byly Poběžovice dokonce poutním místem známým po celé Evropě. Ke zvláštnostem místa patřil jistě i život japonské manželky rakouského diplomata a majitele panství Jindřicha Coudenhove-Kalergi, Micuko Aojamy. 

V současné době Poběžovice představují správní a hospodářské centrum pro široké spádové území. K pozoruhodným kulturním památkám patří socha sv. Jana Nepomuckého od Jana Brokoffa, mariánský sloup, kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně dvouvěžový. fara, židovský hřbitov aj. V roce 1995 byla vyhlášena městská památková zóna. V spoučasné době probíhá postupná a náročná rekonstrukce zámku.
V Poběžovicích je zdravotní středisko, lékárna, kino, pošta, knihovna, banka se směnárnou, oddělení Policie, dvě hřiště na kopanou, tenisové a volejbalové kurty, koupaliště, benzinová pumpa, služby pro motoristy, hotel, ubytovna, několik restaurací a vinárna. Poběžovice představují rovněž významný železniční a autobusový uzel.

Synagoga v Poběžovicích

4951000; 12.80417

Židovské osídlení v městečku je doloženo od 16.století, židovská náboženská obec zde pak působila kontinuálně bez přerušení až do nacistické okupace a bývala poměrně významná, neboť v první polovině 19.století zde sídlil krajský rabín pro Plzeňský a Klatovský kraj. Od konce 18.století až do r.1859 byly Poběžovice také sídlem významné ješivy. Židovské domy bývaly soustředěny v jihozápadní části městečka v dnešní Masarykově ulici, zde stávala i synagoga. Zdejší židovské obyvatelstvo bylo dosti početné, v průběhu 18.století žilo v Poběžovicích 12 až 25 rodin, nejvíce obyvatel židovské víry zde bývalo před polovinou 19.století, např. údaj z r.1837 uvádí 212 Židů (30 rodin, asi 11% obyvatelstva), ale po občanském zrovnoprávnění jich začíná v důsledku odchodu do větších měst jen ubývat, v r.1880 to bylo 114 osob (5% obyvatelstva), v r.1900 pak 94 osob a poslední údaj z r.1930 hovoří o 41 občanech hlásících se k judaizmu (asi 2,5% obyvatelstva).
Synagoga stávala na jižní straně někdejší židovské ulice, dnes již zmíněná Masarykova (pan prezident Osvoboditel by si zasloužil lepší ulici, pro současné trosky by byl vhodnější jiný název např.Budovatelů). Synagoga byla vystavěna v letech 1814-16, jméno stavitele není již známo. Stavba měla téměř čtvercový půdorys, hladké vnější stěny s charakteristickými vysokými poloobloukovitými okny, mezi nimi byly tzv.lizény (ploché výstupky ve zdi naznačující pilíře). Pod středním oknem a nad vchodem byl v omítce znázorněn hexagram. Vlastní modlitební sál se nacházel v patře, v přízemí bývalo obydlí rabína a prostory školy, v podkrovních prostorách se zde nacházela i obsáhlá knihovna, dar hraběte Jana Coudenhove. V podzemních prostorách synagogy býval zázračný pramen a mikve**. Slavnou mikvi navštívila řada významných osobností, např. v r.1582 údajně sám rabín Jehuda Löw ben Becalel zvaný Maharal z Prahy (známý jako stvořitel Golema) a v r.1744 rabín Israel ben Eliezer (zakladatel chasidizmu***), tato mikve bývala významným poutním místem židovstva, vedlejší budova hotelu pro poutníky se dochovala. Synagoga a s ní i další předměty nezměrné kulturní hodnoty a umělecké úrovně, byla zničena a vypálena hnědou lidskou spodinou, stalo se tak ihned po odtržení pohraničí 9.10.1938, tedy před tzv.křišťálovou nocí. V této době byl devastován i hřbitov. Z obětí holocaustu mající nějaký vztah k Poběžovicícm (buď se zde narodili, popř.zde žili) bylo prostřednictvím památníku Yad Vashem zjištěno 27 osob, přežili jen 3 lidé. Zbývající část trosek synagogy byla odklizena až po válce, později zde byl provoz dřevařské firmy. Dnes je pozem.parcela č.65 o rozloze 625 m2 vedená jako zbořeniště, kat.území Poběžovice u Domažlic v majetku Židovské obce v Plzni.

Židovský hřbitov (Poběžovice)

Hřbitov židovské náboženské obce se nachází asi 600 m od severozápadního okraje města mezi silnicí do Drahotína a železniční tratí. Zájemce jej nemůže přehlédnout, shluk stromů uprostřed pole je velmi výrazný, nicméně nejlepší cesta ke hřbitovu vede z ulice Budovatelů polní cestou podél trati a u podjezdu se pak návštěvník vydá v poli vyjetou cestou traktory. Letos má snad být ke hřbitovu zřízen nějaký lepší přístup. Dobře dochovaná zeď se zbytkem konanitské branky a hlavním vchodem s umělecky kovanou bránou ohraničuje poměrně velký prostor 4643 m2 (pozem.parcela č.734, kat. území Poběžovice u Domažlic, v majetku Federace žid.obcí ČR). Stáří hřbitova není známo, ale podle nalezených náhrobků ve střední části hřbitova, lze jeho založení datovat okolo r.1560. Náhrobky jsou tradičně orientovány východním směrem. V různém stavu je zde dochováno okolo stovky stél a jejich torz, jimž vévodí veliká a reliéfní maceva (z hebr. macevot tj.náhrobek) rabína Joela Ranschburga z r.1820, kdy tento muž zemřel ve věku 106 let (bohužel snímek se autoru nezdařil, snad příště). Poslední opravy zde proběhly v r.1929, v této době se zde nacházelo okolo 600 hrobů se 495 náhrobky. Pohřebiště je průběžně citlivě opravováno od r.2006 díky péči a zájmu Občanského sdružení Abraham.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Poběžovice)

Pozdně gotický kostel byl založen kolem roku 1500 Dobrohostem z Ronšperka. Ve druhé polovině 17. století proměnila stavbu vyhořelého kostela barokní přestavba. Svatyně měla původně v průčelí dvě věže. Kolem roku 1900 byla věž napravo od vstupu snesena a celý objekt opraven. Interiér kostela, krytý dřevěným kazetovým stropem, obsahuje zařízení, které pochází ze 17.-19. století. V presbyteriu jsou zachovány mimo náhrobních desek Dobrohosta z Ronšperka (+1506) a Petra ze Švamberka (+1575) dva náhrobníky rodiny von Coudenhove.

Zámek Poběžovice

Poběžovický zámek stojí na mírné vyvýšenině ve středu současného městského areálu. Jádro panského sídla tvoří dvoupatrové budovy seskupené kolem malého čtvercového nádvoří. Zdivo objektu pochází převážně ještě z gotického hradu, vybudovaného ve druhé polovině 15. století Dobrohostem z Ronšperka. V té době byl hrad opevněn hlubokými příkopy a obehnán hradbami předhradí. Renesanční přestavby uskutečněné Švamberky i barokní úpravy sídla, které probíhaly za Matyáše Bohumíra Wunschwitze, se dotkly především slohové úpravy fasád a drobnějších přestaveb. Také poslední majitelé Coudenhovové do středověkého organizmu stavby příliš nezasahovali. Z iniciativy podivínského hraběte Jana Evangelisty Coudenhova (+1965) byla roku 1923 vystavěna spojovací brána mezi zámkem a objektem bývalého předhradí a v roce 1937 dostavěna horní část zámecké věže.

Po roce 1945 zámek krátce využívá útvar Pohraniční stráže. Později byl pustnoucí objekt ponechán osudu a od 80tých let určen k demolici. Zásadní obrat k lepšímu nastal teprve v roce 1989, kdy bylo z iniciativy Městského NV započato s jeho nákladnou rekonstrukcí.
Po opravách, které zámku navrátí důstojnou podobu významného šlechtického sídla, bude objekt využíván městem. Svoje prostory zde získá také muzejní expozice Panevropského hnutí, které dál šíří ušlechtilé myšlenky svého zakladatele Richarda Mikuláše Coudenhova.