Blízké okolí Pivoně

Starý Herštejn

GPS: 49° 28´16.66"N, 12°42´16.59"E

Zřícenina Starého Herštejna stojí v Českém Lese v nadmořské výšce 878 metrů. Hrad leží cca. 2,5 km od Pivoně, nejjednodušší přístup je z Pivoně přes Vranov po silnici či zelené značce až na Vranovské sedlo, odkud ke zbytkům hradu vede hřebenová červená značka. V okolí Starého Herštejna se nachází přírodní rezervace.

Do dnešní doby se z hradu založeného na skalnatém hřebenu dochovaly pozůstatky valu a příkopů původně chránící níže položené předhradí, několik malých úseků obvodového zdiva skrytých v hustém porostu a především spodní část okrouhlé věže – tzv. bergfritu, stojící na jižním okraji vrcholové části hřebene. Obdobná věž stávala původně i na protější straně jádra, dochovaly se z ní však jen malé zbytky blokového zdiva pod hradním jádrem v prostoru předhradí; zřejmě následek zničení věže střelným prachem. Mezi věžemi se nacházel obytný palác, z něhož se však také dochovaly jen malé terénní náznaky.

Historie hradu

V historických pramenech se hrad objevuje poprvé v přídomku Protivce z Herštejna již roku 1272, není ovšem jasné, zda se jedná o zakladatele hradu, či zda mohl např. získat v léno původně královský hraniční hrad. Roku 1328 koupil hrad rýnský falckrabí Jindřich Bavorský, ale zanedlouho se vrátil do majetku českého krále, a již o tři roky později jej Jan Lucemburský prodal za 300 kop grošů pražskému biskupovi Janu IV. z Dražic, majiteli nedalekého panství Horšovský Týn. V období husitských válek byl Herštejn obléhán a dobyt vojskem města Domažlice, byl ale i nadále využíván. Konec jeho života znamenal rok 1510, kdy zde byl obležen a dobyt loupežný rytíř Zdeněk Dobroh 

Nachází se

z Ronšperka a hrad byl poté vítězi rozbořen.

Pramen Radbuzy

Nachází se mezi vesnicemi Pivoň a Závist.

Skláře

49.47725;  12.74817 

Osada, která byla stejně jako mnohé jiné vesnice ležící v hraničním pásmu zničena. Ještě v roce 1930 zde žilo na 80 obyvatel a stálo zde 16 domů. Z kdysi existujících stavení zůstaly zachovány pouze nevýrazné zříceniny budov a zbytky ohradní zdi.

Mladé Korytany (Jungrindl) 

Jedná se o zaniklou osadu nacházející se v nejvyšším bodě silničky Pivoň - Závist. Lokalita byla osídlena asi koncem 18. století, před válkou zde bylo 12 usedlostí které byly po roce 1948 zbořeny. Zástavba zanikla bez viditelných stop a až na malou loučku u silnice je dnes místo osady zalesněno.

Herštejnské Chalupy (Hersteiner Häuseln)

49.48786; 12.70672

Dnes již zaniklá obec ležela na hřebeni Pivoňských hor nedaleko hradu Starý Herštejn. První zmínka o vsi je z roku 1697.V roce 1921 zde žilo 245 obyvatel a stálo na 36 domů.
Méně používaný název Pozorka označuje nebezpečné místo silnice. Obec ležící v pohraničním pásmu zanikla v letech 1950 - 1960. Dnes na tomto místě můžeme nalét pozůstatky základů staveb a kamenný kříž.

Liščí domky (Fuchsenhäseln)

49.49375; 12. 71067

Další ze zaniklých osad.     

Nemanice (Wassersuppen)

49.43844; 12.72147 
Devastovaná vesnice v široké kotlině Nemanického potoka odtékajícího do Bavorska, od vnitrozemí oddělené hřebenem Haltravy. Vesnice byla založena na konci 16. století městem Domažlice. I přesto že zdejší životní podmínky byly tvrdé (což vystihuje německý název místa "Wassersuppen"), vesnice se v 18.-19. století značně rozvíjela. Před válkou zde žilo přes 1000 obyvatel a Nemanice byly významným lokálním centrem příhraniční oblasti. Kromě zemědělství a řemesel zde existoval i drobný průmysl.

Na poválečný vývoj měl velmi nepříznivý vliv odsun a především pak zřízení hraničního pásma po roce 1948. To udělalo z Nemanic izolovanou a zcela nepřístupnou ves v těsné blízkosti příhraničních zátarasů. V tomto období zaniklo přes 80 procent zástavby a ve stejné míře ubylo obyvatel. I když se stav Nemanic po roce 1990 částečně zlepšil (např. byl opraven zpustlý kostel), jsou i nadále nevzhlednou směsicí zbytků původní zástavby (často ve špatném stavu), několika bytovek postavených v období socialismu a nezbytného areálu bývalých kasáren.
Dobový obrázek

Křížová Huť (Kreuzhutte)

49.47242; 12.69264 

Samota a sklárna fungující od poč. 18.stol. do cca r. 1890 stávala na mýtině v údolí Nemanického potoka pod strmými svahy Starého Herštejna. Lokalita však zřejmě byla obývána až do r. 1945. Místo je poněkud stranou - vpravo od silnice vedoucím údolím od býv. Lískovce k Závisti.Na mýtině je v současnosti jen myslivecký posed a lišejníky obrostlé staré ovocné stromy. Nevýrazné zbytky po někdejší sklárně jsou zarostlé jívami, smrky a náletovými křovinami.

Rybník (Waier) - Kostel sv. Anny

49.51278; 12.67722

Obec Rybník by se zřejmě také dala podle kritérií stránek Zaniklé obce zahrnout do této kategorie. Z bývalé zástavby k roku 1945 zbylo pouze 18% domů. Zatímco v roce 1929 je v obci evidováno 61 domů a 533 obyvatel (z toho pouzí 3 Češi) v roce 2001 je hlášeno ve 23 obydlených domech 180 obyvatel, z domů postavených do roku 1945 zbylo jen 11 staveb. A to je do statistik obce Rybník zahrnuta jako její část nedaleká Závist, kde se většina chalup naopak zachovala v původní, nenarušené podobě. Od roku 1929 do roku 1945 autor nepředpokládá nějaký výrazný úbytek domů. První písemné prameny uvádějí v r.1621 v těchto místech při velkém rybníce ves zvanou Podkorytany a v r.1630 lokalitu nazvanou prostě "chalupy u rybníka". Zdejší velký rybník ve vlastnictví města Domažlice později zanikl a ves postavená poblíž dostala německý název Waier-Rybník. Kostel sv.Anny, fara a hřbitov vznikly v obci po roce 1780. Od roku 1825 zde pracoval celní úřad. Po roce 1948 zůstal Rybník izolován v pohraničním pásmu, většina zástavby byla zbořena a až později zde byly postaveny panelové bytovky a hospodářské objekty socialistické zemědělské velkovýroby. Dnes může obec sloužit jako odstrašující příklad osídlení, které postrádá jakékoliv urbanistické i kulturní hodnoty lidského sídliště.

Kostel sv. Anny byl v obci, která je doložena až v r. 1789, postaven r. 1797, rozšířen byl v r. 1827. Byl jednolodní, obdélný, s užším obdélným, uvnitř segmentově, vně trojboce ukončeným presbytářem s obdélníkovou sakristií po severní a hranolovou věží na jižní straně. Presbytář byl sklenut valeně s lunetami. Pocheho soupis uvádí, že je bez zařízení.

Závist 

Vesnička ležící na úpatí Lysé hory nedaleko Pivoně. Nachází se na rozvodí Labe a Dunaje, přímo na tomto rozvodí je postavena chalupa č. 17. Voda ze střechy této chalupy stéká na jedné straně do Labe, na druhé do Dunaje.